Dřevostavby

Odstupové vzdálenosti dřevostaveb, a tedy staveb z konstrukčních částí DP3 a hořlavého konstrukčního systému, jsou jedním ze základních problémů, kterému je třeba věnovat pozornost už v předprojektové přípravě, a možná už při výběru vhodného pozemku. Podle současné legislativy a normových požadavků může totiž požárně nebezpečný prostor a následné odstupové vzdálenosti dosahovat značných rozměrů. A to i v případě, že konstrukce DP3 vykazuje patřičnou požární odolnost (např. REI 30 DP3). U jednopodlažního rodinného domu to může být např. 10 m i více. Odstupové vzdálenosti se totiž, díky vnější úpravě hořlavými materiály, mnohdy nestanovují pouze od klasických požárně otevřených ploch (okna, dveře), ale od celé obvodové stěny jako od "velkého okna".  Způsob určení požární otevřenosti obvodových stěn řeší čl. 8.4.3 - 8.4.6 ČSN 73 0802.

 

Vzhledem k tomu, že požárně nebezpečný prostor nemá přesahovat hranici stavebního pozemku, je tedy třeba objekt dobře na pozemek usadit. Problém vzniká v případě, kdy pozemek není tak veliký a požárně nebezpečný prostor přesáhne hranici stavebního pozemku na sousední parcelu. Pokud se nebude jednat o veřejné prostranství (např. chodník, silnice apod.), je nutné získat souhlas majitele pozemku, na který požárně nebezpečný prostor přesahuje. A to nemusí být vždy lehké. 

 

Při problematice řešení odstupových vzdáleností je tedy třeba věnovat zásadní pozornost následujícímu: